Sportiness CZ - Skákací chůdy

Historicky první zápis do našeho deníčku, který jsem nedělal osobně :o) Gabča se totiž zatím bojí experimentovat se skokaništěm, takže sem její zápis plácám sám :o/ …ale příště už to dokáže ;o)

Tak jsme v sobotu 19.3. já, Karolína, Gego, Péťa a Tomáš jeli
na výlet do Chyší. Iron Monument Club pořádal výlet do tamního zámku a zámeckého pivovaru. Avízo znělo, že se jede historickým motorovým vláčkem z 50ých let. Karol obětavě zajistila poslední lístky a dení rozkaz zněl: V 8:30 u hutníka, řízky s sebou!!

Tak se nás tam všech pět sešlo. Dokonce i notoričtí spáči jako já
a Péťa jsme tak rozlepili oko před polednem :-) Pravda, já dorazila v 8:35 a proto vám teď za odměnu můžu napsat tenhle zápis do skokanskýho deníčku :-)

Vyrazili jsme na perón a u vláčku jsme od stylového průvodčího naší ekvipáže, který měl i prastaré kleštičky
na štípání lístků a trumpetku na krku, dostali na vybranou, že můžeme obsadit místa buď v motoráčku,
nebo ve „služebním voze“. Jelikož druhá varianta zahrnovala i sud s pivem a pípou na palubě (ne, že by
do motoráčku piva nedonášeli, ale Gego rozhodl, že budem u zdroje a my souhlasili s nadšením), nastoupili jsme
do služebáku a nestačili se divit. Vlastně to byla taková pojízdná hospůdka s dřevěnýma lavičkama a se stolem. Atmosféra byla skvělá! Všichni se na sebe usmívali, pilo se pivo – tedy až na nejmladšího účastníka výpravy, asi tak půlročního mimča, které pilo zásadně jen mléko – a my, jako praví, nefalšovaní výletníci jsme chvíli
po rozjezdu – čímž jsme u ostatních spolucestujících sklidili značný úspěch za pojetí – vytáhli z batohů své řízky:-) Tedy – všichni až na Tomáše, který se zakousl jen do své houstičky, protože si bláhově myslel, že vyhláška o řízkách byla jen legranda. Asi ho to mrzelo, protože byl se svou houskou hotov dřív než my s řízkama, odměnil se nám tím, že vytáhl svůj fotografický kanón Canon a začal cvakat spouští takovou rychlostí, že to vypadalo,
jako že dostal do ruky křeč a nemůže zabrzdit ;-) Marně jsme mu já a Karol, které se nerady fotíme nabízely řízek jako úplatek, že nás přestane fotit, nezdařilo se :-) No, však se mu to vymstilo, to třídění a vybírání z takový záplavy fotek mu nezávidím… :-)

Přesně podle jízdního řádu, jsme v 10:50 dorazilli do Chyší a jako správní účastníci zájezdu jsme hromadně vykročili směr zámek, kde nám vstupenky na prohlídku prodala mourovatá kočka trůnící na monitoru PC. Vlastně – měla na to lidi, ona tomu jen šéfovala.

Zámek byl krásný, a když jsme viděli, z čeho rodina Lažanských vypiplala tuhle nádheru – klobouk dolů! Vřele doporučuju prohlídku, ale radši si jí naplánujte na léto (se svetrem v batohu), protože jsme všichni do jednoho vymrzli víc než na horách. Sice nás potom při návštěvě zámeckého pivovaru odškodnili ochutnávkou piva – i Péťa, odpůrce zlatavého moku ochutnal (o Gegovi nemluvím, svítila mu očíčka, jak se těšil..) – ale až polévka
ze zámecké restaurace nás postavila zpět na nohy. Gego ještě spořádal svou svíčkovou se šesti a rakvičky, Karol zahnala kávový absťák a už byl čas se zpátky „nalodit“ do vlaku.

Všichni vymrzlí a posilnění pivem se trochu nepřítomně usmívali, ale když jsme s Péťou ještě vytáhli svou zásobu řízků na zpáteční cestu, paní vedle nás nevydržela a prohlásila, že si to musí nutně vyfotit. :-o) Takže to vypadá, že budem zdobit výletnická alba i jinde, než u skokanů… :-)
Karol s Gegem pak ještě dostali pozvání podívat se, jak se naše souprava řídí, takže příště se na ně můžeme spolehnout, že to zajistí a vyvezou nás na další a další výlety :-)

Ještě než jsme dorazili do Plzně dostali jsme k vyplnění minidotazík, jak se nám líbílo (LÍBÍLO!) a jestli bysme zas někdy jeli (JELI!). Ale jedna věc byla nejzajímavější – v anketě navrhovali, kam by se mohly výlety konat
a představte si, že všechny návrhy obsahovaly šlechtická sídla – ale pozor! pouze ta, která mají i pivovar! :-o) Tak nevím, až si tohle všichni přečtou, jestli by příště dva vozy stačily… :-)

Po příjezdu do Plzně Karol s Gegem vyrazili domů vstříc nové koupelně a jejímu obléhání a my s klukama, ještě na prochajdu. Vzali jsme to při řece a nakonec došli až do sport parku v Doudlevcích, kde kluci omrkli lezeckou věž, aby věděli, co že to na ně Luky v létě vlastně chystá. Když to odborně prokonzultovali, nasadili jsme směr domov.

Pravda, dorazila jsem pekelně utahaná a za tmy, ale nadšená ze skvělého dne s báječnýma lidma.
Takže navrhuju, že si klidně můžem vybarvit všichni modré okénko v deníčku za další bezva zážitek. :-)))

Gabča
 
 
Fotoška zde