Sportiness CZ - Skákací chůdy

Pátek, svátek, 28.10., 08:00. Na konečné trolejbusu č. 16
na Doubravce, ve válející se mlze, klepe kosu 9 zoufalců včetně mě, a nezdá se, že by se někdo další chtěl objevit…ani ze skupiny :( První Vašek z organizačního týmu rozpačitě vydává instrukce
a rozdává sadu map na celou padesátku, zatímco druhý Vašek zběsile fotodokumentuje. Ještě čekáme, co kdyby. 08:10 dobíhá desátá minipostavička do týmu. Je čas vyjít.

Kdyby ve čtvrtek někdo řekl, že půjdu 30 km 11 hodin, poslal bych ho k šípku. Jenže pochod, nebo spíš procházka s rukama v kapsách, byla moderovaná, a přestože jsme se stádoidně drželi u sebe
a pomalé tempo bylo vysloveně úmorné, stálo to za to. Kluci totiž poměrně často zastavovali a prokládali stopky praktickými i statickými informacemi z různých oborových soudků. Ekologie, ekonomie, zvířátka, rostliny, orání, zateplování baráků, rozvody energie, historie a jiné nápadologie.

První trasička čítala 13 kilometrů. Jak jsem již zmínil, vyráželo se z konečné trolejbusu č. 16, Doubravka
– Zábělská. Trasa dále pokračovala přes vodní nádrž Na Rybníčku, park V Potoční, soutok Úslavy a Mže, Kostelík
sv. Jiří, lávku přes Berounku, vyhlídku na Velký bolevecký rybník, Bolevák samotný s odbočkou k památné borovici u sádek, rybník Košinář, Senecký rybník, arboretum Sofronku, Kamenný rybník (Kameňák), Třemošenský rybník (Židáček), Nováček (Vydymáček), Šídlovský rybník (Šídlovák), rybník U Ledárny, rozvalenou hráz s americkým rakem, Klotzův rybníček, vodojem na Sytné a celé to procesí skončilo na konečné autobusu č. 30 na Košutce
– Krašovská…kousek od Globusu.

Tady už čekal pěkný houf lidu. Měl jsem za kluky radost, protože akce měla velkou propagačku, tak alespoň se celkově pár desítek lidí chytlo, což v Plzni považuji za úspěch. Kdyby to bylo jinde, s takovou propagačkou by z toho byl prvomájový průvod. Ale jsme v Plzni :o)

Před prvním krokem na trasu č. 2 se objevila Lucka, v tlapce žmloulajíc obrovský sešit s bižulí. Jistě si všichni, kteří nás znají, dokáží přestavit, jak to dopadlo. Za deset minut byl sešit v baťochu a naše ruce a pusy zaplnila čokoláda :o) K učivu se netřeba dále zmiňovati. Jedna taková procházka dá člověku do života víc, než měsíc sezení ve škole. Druhá trasa měla na délku 9,5 km a vedla přes: sběrný dvůr pro UMO Plzeň 1, parkoviště obchodního centra na Úněšovské – opravdu smutný pohled, cestu na Sylván, pod elektrickým vedením,
přes křížek pod Sylvánem – kde jsme zanechali kostičku čokolády jako obětinku, vrch a rozhlednu Sylván, korunu Čertovy kazatelny, přes les do Račic, most přes Mži, čerpací stanici odpadních vod Račice, Křimické náměstí, okoukli jsme i krásné lípy u Mže, jez pod zámkem – poslední funkční poklopový jez, zámek Křimice, zámecký park a skončili jsme na konečné autobusů č. 35 a 41 v Křimicích. Zde byla přestávečka na mraženého Míšu :DDD

Když jsme byli v Radčicích, zbaběle jsme si pohrávali s myšlenkou nahradit 3. část bangovou partičkou. Jenže by se přidal jen Péťa a to je dost málo :o) Ale nelituji. Bylo to příjemné :o)

Na třetí část o délce 10,5 km jsme vyšli zhruba kolem 16:00 a čekala nás hezká a opět poučná cesta
přes železniční stanici Křimice, kostel Narození Panny Marie, který byl přebudován na hrobku rodu Lobkowiczů, z dálky jsme okoukli střešní solární elektrárny, potkali další křížek mezi Křimicemi a Vejprnicemi, pokecali o remízcích v krajině a likvidaci opeřenců na drátech vysokého vedení, podešli viadukt u Nové Hospody, dále kolem lávky
přes dálniční přivaděč k Nové Hospodě, přes les nad Valchou, k vodní nádrži České údolí, kde se nám začalo stmívat. Kluci byli však připraveni a vytáhli z krosny pár baterek. My jsme se o světlo neprali, nebyl důvod. Vodní dílo pro dělnické budovatele komunismu jsme prokopírovali z jedné strany a vylezli jsme kdesi, kde po překonání několika svodidel bylo viděti na malou vodní elektrárnu České údolí – původně rekreační objekt. Nakonec jsme prošli Borský park a celý pochůdek se rozpustil prakticky přesně v 19:00.

A protože výše uvedené řádky jsou poměrně nudné, tupě opisují projité body a necítíte z nich stránku poznání, podělím se s vámi o takový malinký stromový kvízek, který jsme si na každé trase s novou partou popáchali. Schválně si zkuste odpovědět na následující otázky za další větou. Správné odpovědi naleznete níže ;o)

Představte si dub nebo buk, vysoký 25 metrů, se šířkou koruny 14 metrů…
1. Jakou plochu zaberou všechny jeho listy?
2. Kolik litrů vody vypustí do svého okolí za jeden den?
3. Kolik kilogramů škodlivin pohltí za jeden rok?
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1. 1 600 metrů čtverečních
2. 400 litrů za den
3. 1000 kilogramů, tzn. 1 tunu prachu a škodlivin

To vše zvládne jeden jediný, velký strom. Teď už není tak náročné si poskládat, proč se deštnému pralesu říká plíce planety a jak vlastně údajný pán tvorstva kálí do tváře matky přírody, takže sám na sebe.

Druhý den se přidal Péťa, Lůďa a Tom a díky pejskům byl dokonce zábavnější. Zápis přidám asap ;o)

Luky

pokračování…