Sportiness CZ - Skákací chůdy

Druhý den jsem vstával opět v šest, abych v pohodičce zvládl svůj ranní rituál, včetně snídaně. Lucka říkala, že se bude učit
a tak jsem se těšil jen na Václava a Václava, naše bdělé
a perspektivní enviromentální průvodce. Jaké bylo moje překvapení, když jsem z tramvaje zahlédl v zatáčce na konečné postavičku s nápadně novou, modře svítivou bundou Hannah. Představte si,
že Péťa vypadal v 08:00 hodin ráno jako člověk. Dokonce ani jeho očička nepřipomínala myší přirozeníčko :D

Ale to nebylo všechno. Zanedlouho se objevil i Lůďa se svojí rošťáckou kníkací fenkou Gabčou. I další pěškaři měli pejsky a tak jsme měli o zábavu postaráno, neboť Gábina je opravdu hodný,
ale extrémně hravý pejsek. Na zastávkách se hlouček poslouchajících lidí stal jen překážkovou dráhou na naháněcím a očuchávacím hřišti psí radosti. Z bílého pejska byl za chvilku hnědý, kólii se srovnalo očíčko a Bára se v polovině pochodu začala plahočit, jako by už nemohla.

A kudy jsme to vlastně šli? Čtvrtá část pochodu čítala 7,5 km a vedla z konečné tramvaje č. 4 přes Borský park, kolem sportovního areálu, do lesoparku podél Radbuzy, kde je pramen s pitnou vodou, kterou bych přece jen neriskoval, dále kolem čerpací stanice odpadních vod Litice II, přes Tyršův most, Luftovu zahradu, pramen u Tyršova mostu, Hruškovu Meditační zahradu s památníkem obětem zla, dále Vokounovou lávkou přes Úhlavu, Halštatské hradiště, přes železnici, Koterovskou náves až k zastávce autobusů č. 22 a 51 Koterov. Opět jsme se táhli jako smrad a proto celá trasička trvala dvě a půl hodiny. Neuvěřitelné. Mno, a úplně sem zapomněl, že nás u Tyršáku dohnal Tom ;o) A tak jsme byli čtyři skupiňáci.

Na poslední, pátou část padesátikilome­trového okruhu, jsme vyšli kolem 10:40. Byly jakési snahy dostat se přímo ke Koterovské lípě, ale na to by stádo muselo být trošičku akčnější. Tak postačila limnigrafická stanice Koterov, která mapuje hladinu výšky řeky Úslavy, nedaleko čučela transformátorová stanice Koterov a dále cesta vedla kolem vrb u Koterova, jezu u Božkovského ostrova na Švábinskou vyhlídku, kole obchodního centra Tesco
na Rokycanské, přes parkoviště mezi Židovským hřbitovem a obchodním centrem, přes Ústřední hřbitov
a Židovský hřbitov v Plzni, kolem Krematoria, kde maj na dveřích obrovské lepky s nápisem ZÁKAZ KOUŘENÍ :DDD, v potoce mezi Hřbitovní a Hrádeckou ulicí jsme omrkli červené kořeny a pak už následovala pouze Lokální výtopna Doubravka a final destination Konečná trolejbusu č. 16, Doubravka – Zábělská.

V Božkově mě opustili všichni kucí i psí dáma, ale to bylo pochopitelné. Lůďa nechtěl nést pejska, Péťa nechtěl nést Toma a Tom musel šetřit závěrku své zrcadlovky :DDD

V neděli se šel celý padesátikilometrový okruh v kuse, ale toho jsem se už neúčastnil. Pokud to šli kluci stejným tempem jak předchozí dva dny, tak jdou ještě teď :D

Mno, byly to hezké a poučné dvě procházky a na závěr sem nastřelím zase nějakou hádanečku.

Kolik procent z vyrobené elektrické energie doputuje do našich domácností? Málo lidí si uvědomuje jednak tepelné ztráty při výrobě a dále, že vysoké vedení nejen, že narušuje ráz krajiny, ale i vzhledem k odporu slušně žere.
Že by dálkové přenosy byly neefektivní?
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Kdo hádal kolem 30%, je v černém. A co to znamená? Že z jedné tuny spáleného uhlí, 700 kg vyletí do vzduchu úplně zbytečně.

A jak systém zefektivnit? Mít elektrárničku doma. Teď se ČEZu asi pěkně protáhnul xicht :D, ale oni to zase nějak vymyslí, aby z toho něco měli. Taková daň z domácí výroby elektřiny bude ideální. Správce daně bude ČEZ a je to doma.

Kdybyste měli zájem si s rodinou, přáteli nebo samostatně projít část či celou trasu, máte možnost si vyzvednout hezky zpracované průvodce s topografickým podkladem a informacemi k zajímavým zastávkám.
Ptáte-li se kde, zkuste Enviromentální informační centrum Plzeň v Prešovské 8.

Tak se zase všichni mějte ;o)
 
 
Z mého srdce

Luky
 
 
Odkaz na Envic o.s. ZDE.