Sportiness CZ - Skákací chůdy

Sezona začala a my se rozhodli, že je potřeba začít odhalovat jednoduchost a krásu skákacích chůd v širším záběru
než nadšencům, kteří se s obrovskými obavami o své zdraví přihlásí s přáteli do kurzu skákání.

Ono je to totiž takhle. Ať se člověk podívá, kam se podívá, všude vidí skokany „gymnasty“, kteří se snaží rušit zákony gravitace
ve všemožných kreacích. A co si potom takový normální člověk asi tak může říct. Blázni, další extrém, kdo tyhle kraviny vymýšlí aj. A co se nestane, když dorazí skupinka nadšenců. Bojí se. Proč? Kvůli debilní reklamě zaměřené na kosmonauty. A co se stane za pár minut na skákacích chůdách? Začne se hrozně brebentit: „No to je dobrý, jak to, že je to tak jednoduchý? Jak to, že jsme to nevyzkoušeli už dávno. A podívejte, já už skáču, .....“ Tak to byli jednotlivci. Ale co široká veřejnost. Jak lidem otevřít oči a odtrhnout je od zkreslených představ debilizátorů (televize) a internetových shotů. Jedině půjčovna. Pohotová, mobilní, připravená na skákání i na běh a pro lidi, kteří chtějí žít. Televizním a počítačovým povalečům nemá smysl nic vnucovat, ať si nechají utéct život v domnění, že všechno znají, všechno zažili, protože to viděli na vlastní oči… v bedně …a tohle prý nemá cenu zkoušet, protože už to všichni znají, nuda, no co, taky bych na tom skákal kdybych chtěl a vůbec, musim pařit na kompu, utíkaj mi levely…

A jak probíhaly stavební práce? Akce střídala akci, vezmu to v krátkosti ;o)
- pronajali jsme si prostor bývalého volejbalového hřiště od správce areálu,
- naložili hrábě, srpy,
- seznámili jsme se se srdečným sousedem, půjčili si od něj kolečko a lopatu a už to jelo.

Abych demonstroval připravenost postavit se vlastním výmyslům, po zbudování základny jsem natáhnul chůdy
a bez rozcvičky, s Lubošem v kolečku, jsem vyrazil na tři a půl kilometrovou trasu kolem Boleváku, kterou máme v půjčovně zaznačenou pro další běžce.

Teď nevím, jestli jsem si to kolečko náhodou nepřimyslel, protože jsem dorazil v podobném stavu, jako kdybych ho doopravdy celou cestu tlačil. Cestou jsem dal dvě krátké zastávky, ale takhle z chodu to byl opravdu záhul.
Na první den bych teda doporučoval volit trasy kratší… také je máme v menu, ale druhý den, kdoví ;o)

Luky
 
 
Poznámka (2011): Tu krásnou ceduli SKOKANIŠTĚ, kterou jsem pracně vypaloval půl dne, nám nějací hodní lidičkové za 14 dní ukradli. Plzničko naše, co my s tebou uděláme?