Sportiness CZ - Skákací chůdy

Vážení a milí dámové a pány, naši nejmenší, příznivci i pronásledovatelé, naši konkurenti a náhodní kolemčtoucí, tento víkend se podařilo vědeckému chirurgickému týmu Sportiness CZ, provést naprosto průlomový operativní zásah, který zcela jistě a pravděpodobně na dlouho dobu, posunul pomyslnou příčku genetického klonování do závratných výšin. Vytvořili jsme jednoprdelního medvědoblouda. Zatímco jiné, nám podobné týmy, používají sofistikovaného zařízení pro práci na buněčné úrovni, my jsme k dosažení kýženého efektu použili hrubé násilí :D

Navíc jsme našemu novému stvoření ušili chůdy přímo na míru. Takže tímto tě Mirku i s přítelkyní medvědicí z našeho mlživého kontextu zdravím a doufám, že se oba brzy připojíte do naší skokanské skupiny.

Mimochodem, kdo shání do své firmičky mladého, bdělého a perspektivního automechanika, plného energie, tak vězte, že o jednom bych věděl. Když tak písněte na info@sportiness.cz a já info doručím do patřičných tlap.

Pro nezasvěcené, teď jsme dva dny skákali v Domě hrůzy u Radbuzy a tam jsme potkali moc dobrých lidiček. Za ty dva dny se nám podařila spousta kousků. Nejen, že jsme skákali jak pominutí, spálili si obličejíčky, namohli všechny svaly, zhubli nějaké to kilčo a rozdali trošku radosti, ale ještě k tomu jsme se seznámili se suprklukama z Ramaly Plzeň, dostali jsme kamínek v barvě Sportiness od milých, usměvavých a kreativních dam z Joy&Artu Plzeň a ukradli si pár úsměvů od jiných vystavovatelů a managementu Investu. Navíc jsem si koupil dvoje povlečení se žirafami. Na žirafy jsem prostě úchyl ;o) Oba dny se o nás staraly dvě princezny, které bych tímto také rád pozdravil ;o) Prostě luxus. Škoda, že se na nás jedna maličko mračila …asi už jí zlobí její veličenstva mamá a papá. Možná, že ji štve, jak jí stále někdo strká fazole do postele, aby zjistil, jestli je princezna. Ať je to, jak je to, než hrách pod polštářem, to raději do vepřína. Abych nezapomněl, ještě jsme viděli přípravu a realizaci plavby netradičních plavidel v Plzni …good. Poslední můj pozdrav mířím králíkům v klobouku. Vaše plavidlo bylo suverénně nejnápaditější. A ať už se stalo, co se stalo, jste borci, že jste to nevzdali a dotáhli poslední jez i bez ponorkového klobouku.

Závěr:
- jsou dvě věci, se kterými nemůžu pohnout. Nezvládám odpočinek a nedokážu přibrat …jsem zvědavý, kdy mě úplně hrábne. Na mentálním zdraví se to už podepsalo, jak jste si jistě z článků všimli.

Tak vzhůru za dalším dobrodružstvím!

Luky