Sportiness CZ - Skákací chůdy

Ať si říká kdo chce, co chce, tento rok byl obzvláště vypečený. Skákat do poloviny prosince, to je nářez. A tak krásně nám to vyšlo, že sotva napadl snížek bílý, hned tu byl první termín hokejbalové haly v Plzni na Košutce a my jsme se jali testovati nového povrchu dlaždic bergo.

Že jsme si výborně zaskákali a zahráli stiltball, to beru jako hotovou věc. Není třeba se rozepisovat, neboť scénář je stále stejný. Sejdeme se, všichni se smějeme, pak se fyzicky vyřídíme
a smějeme se ještě víc. Normálně by mě to začalo nudit, ale tohle je prostě supr.

Nejvtipnější části byly setkání se a rozlučka. Hala byla zamluvená od 10:00, plán byl 09:45 před halou.
09:05 odhrabávám kilometrový kopec sněhu z auta.
09:15 stěhuji chůdy do našeho Bobíčka.
09:30 volá David, že nemůže nastartovat, jestli pro něj nezajedu. Povídám: „Kašli na auto, skoč na tramvaj, jsi tu za 20 minut.“ Dostalo se mi odpovědi: „Hm, mno, ehm, já eště něco zkusím a zavolám.“
09:34 stojím před barákem u Luboše a očekávám jeho včasný příchod.
09:42 se opravdu objevuje a odjíždíme směr hala, David nevolá.
09:46 jsme u haly, David stále nevolá, volám Davidovi, jak to vypadá. „Nejde to ani roztlačit!“ „No, nic, jedu
pro tebe.“ Ještě honem s Lubošem vykládáme chůdy s šedýma botičkama a už se dostavují další skokani.
09:50 vyjíždím směr druhá strana Plzně, ještě na parkovišti se míjím s veselým úsměvem Barči ve Fordíkovi. Mávám a jedu.
10:00 se blížím k místu naložení Davida a napadá mě, zda Barča chudák nečeká na parkovišti, zatímco všichni ostatní už skáčou.
10:01 volám Ondrovi, zda Barča je. „Barča není.“ „Tak jí prosím vyzvedni na parkovišti.“ „OK“
10:02 volá Barča. Típám to, tohle je snad zlý sen. Nabírám Davida a ten na mě hned vyhrkne, že volala Barča,
že už halu 2× oběhla a nemůže najít vchod. Vidím, že komunikace perfektně funguje, ale signál se šíří chaoticky všemi směry :D
10:15 jsme s Davidem v hale a pomalu se připojujeme ke zbytku skupiny. Správce nechápe, co se to tady děje, ale líbí se mu chůdy a celkově je v pohodičce, tak hodíme ještě řeč.
10:30 konečně skáču.
A teď závěrečná otázka první zápletky. Kdo za to může?

Druhá část je trošičku z jiného soudku. Barča si nasadí Vánoční čepici se svítícími hvězdičkami a vytáhne tašku plnou dárků. Každý si může zalovit a dokonce jeden dáreček zbude i na našeho Ješíška ;o)

Hned je rozbalujeme a někteří z nás žasnou nad kreativitou naší kamarádky. Někdo dostal svíčku, někdo citron
a jiný lupičku (to je malá lupa …pro ty, kteří nehabla english) …k tomu pár hřejivých slov. Tak tomu říkám dárky, které mají obrovskou hodnotu …možná jsem i já, totální svátkový tupec, na chvíli pocítil kouzlo Vánoc. Díky Barčo ;o)

Luky
 
 
Fotogalerka: http://william-grimm.rajce.idnes.cz/…_20.12.2009/