Sportiness CZ - Skákací chůdy

Po několika měsících stiltballových a bangových zápasů, po pár firemních
a školních akcích, a po pár táborech, jsem po dlouhé době spáchal něco produktivního ve smyslu rozšíření obchodu.

Jak je známo, plzeňští skokani jsou mnohem hravější a běhavější než zbytek republiky. Skáčeme vysloveně pro radost a většinou ve stiltballových přestávkách, před nebo po hrách. Určitě budu mít pár oponentů, kteří roky usilovně honí centimetry na laťkách a svědomitě si ničí zdraví na tvrdých pružinách a začnou tady plácat, že skákání je od slova skákat a ne běhat
a tudíž je životně důležité vymyslet nejlepší trik a vyskočit ze všech nejvýše. Máte samozřejmě pravdu. Mimochodem já také jednu mám, jen jí nepoužívám jako kladivo. Každý ať si dělá, co chce a co ho baví. Chvilku mně trvalo,
než jsem si uvědomil, že zdraví mám jenom jedno, alespoň v současné inkarnaci ;o)

Výše uvedené však nemění nic na tom, že jsem už dávno chtěl rozšířit obchod o čistě freestylové (neběžecké) chůdy, abychom neměli pouze univerzální
na běh a lehčí skákání. Přece jen, pokud ti nadšenci chtějí přeskakovat laťku, chce to konstrukci bez pohyblivého stupátka. Navíc na takových chůdách dokáže skákat každý, protože má o jednu „volnost“ méně a tudíž, jak by řekl nejmenovaný soudruh: „Keď dám opici kilo banánou, tak mi na tom bude skákať celý děň.“ :D Přece jen u chůd s pohyblivým stupátkem to chce cit
a trénink, který se mnohonásobně vrátí v uživatelském komfortu při hrách
a běhu na delší vzdálenosti.

Abych to neprotahoval. Během posledního roku jsme vyzkoušeli všechny značky, dostupné v ČR, ale žádná z nich nám nevyhovovala, ať už to bylo z pohledu zpracování, rádoby vychytávek, charakteristiky pružiny a hlavně výkonu. Všechny chůdy skákaly dobře a dostatečně na to, aby se na nich každý vyřádil, ale ne tak, abychom řekli ANO, tohle jsou supr freestylové chůdy, které prostě v pohodě vyskočí a dobře vypadají. Stále jsme si představovali něco jiného a nechtělo se nám investovat desetitisíce do německých chůd.

No a dnes se nám dostaly do rukou přesně takové. Šlo o PowerStridery AL Professional, které mají naprosto odlišnou konstrukci od jiných chůd v ČR s pevnou konstrukcí. Už před tím jsme slyšeli dosti blahořečení na úsilí vynaložené vs. výsledek akce a musím říct: „SOUHLAS.“ Tohle jsou chůdy, které jsme hledali. Efektivní, cenově skvělé, s poctivým podkolenním obloukem, který Vám zachrání kolena v případě kolize. Žádné náhražky typu
culf-cuff, ať už od kterékoli značky. Ze všech těchto náhražek mě přesvědčila žádná, slovy ŽÁDNÁ. Zlatý starý podkolenní oblouk. Nicméně opět platí, že každému sedí něco jiného a je dobré toho vyzkoušet co nejvíc, abyste si realizovali své vlastní představy. Dnes je cool být cool a co je cool, musí být prostě nejlepší, protože to tady troubí nějaký Pepík s Mařenkou a ti jsou prý supr cool.

U Powerstriderů Profi bude velký problém výběr tvrdosti pružin. Zatímco u ostatních značek můžete klíďo píďo skákat na pružinách + 30, tyhle chůdičky jsem měl přesně na svojí váhu a jestli jsem mačkal 40 procent, tak moc. Přesto jsem urval 1 metr snožmo. Až vyzkouším měkčí a zmáčknu je naplno, věřím, že dostat se do 2 metrů snožmo nebude problém a s ohnutýma nohama přeskočit 2 a půl metru je pravděpodobně standard. Těším se
na info z kuloárů českých skokanů, kdo první pokoří laťku 3 metry. Za chvíli se bude skákat s výsadkovým průvodcem.

Co bych chůdám vyčetl je jednoznačně lakování pružiny. Nesmyslné vynaložení materiálních prostředků a úsilí člověka na věc, která začne lítat na všechny strany během prvních pár ostrých skoků. Navíc lakování je ve stylu karbonové struktury a přesto, že pružiny obsahují uhlíková vlákna, lakování je směšné. Každý trošku zkušenější skokan si pružiny hned opleská nějakou páskou nebo jinou ochranou, podle vlastního vkusu, takže mínus jeden bod pro lakování.

Další nevychtávkou byl povolený šroub u gumového dorazu, ale to je věc, která se dá odstranit z chodu.

Třetí prkotina bylo rozbalování chůd, kdy jednotlivé části podkolenního oblouku výrobce kompletuje zabalené, takže vybalit ho, dá větší úsilí než nasadit na chůdy.

Poslední věcí na vytknutí jsou botičky z recyklovaných plastů. Tohle fakt může vyrábět jen hov&do. Chcete-li spáchat sebevraždu, zavřete se přes noc do vozidla s párem botiček (patek, kopýtek, nebo jak tomu říkáte vy, kteří jste si ještě nevšimli, že skáčete na chůdách). Že se ráno neprobudíte je jisté. Otázkou je, jestli se vám
přes slzení z očí a výtoky z dutiny nosní, podaří usnout. Ale nebojte, nepotrvá to věčně. Pravděpodobně brzy padnete do bezvědomí :DDD Poslední položku vyřešíte výměnou po opotřebování za naše téměř nezničitelné
a hlavně netoxické Levitany.

A teď ty konstruktivní položky:
- supr chůdy pro těžké chlapy, pro které se nehodí chůdy s pohyblivým stupátkem;
- supr chůdy pro budoucí freestylisty, kteří už teď ví, že nechtějí běhat, ale jen skákat;
- supr chůdy pro české profíky, kteří nechtějí platit horentní sumy za kvalitní německé chůdy PowerSkip nebo SpeedJumper.

Jsou to prostě supr chůdy za perfektní cenu a s dostatečným váhovým rozsahem tvrdosti pružin (60 – 100 kg       …klidně pro 120 kg chlapy). Podle mě jsou v ČR pro freestylisty nepřekonatelné.