Sportiness CZ - Skákací chůdy

Je to sotva hodina, co jsem se vrátil z dvoudenní akce v Chrástu s oddílem sportovní gymnastiky FLIK-FLAK Plzeň, se kterým už rok spolupracujeme. Navíc pár členek obývá nejvyšší pozice naší skupiny plzeňských skokanů. Ale abych nepředbíhal.

Včera odpoledne jsme vyrazili na skákačku s první várkou holčin mezi 30ti a 50ti kilogramy. Takové ranařky jste prostě neviděli :D Nejen, že skákaly okamžitě a střelhbitě, ale po pár minutkách uzmuly míč a už to frčelo. Jestli jádro plzeňských skokanů hraje „tvrdě“, tak kam se hrabou za těmahle žabkama. Nezaváhal jsem
a neprodleně začal rekrutovat nové hráčky, dokud nepřišla Šárka
a neposlala mě do háje :D …chce si prý nechat všechny ovečky, i ty, co kulhají na všechny čtyři a jde jim pěna od pusy :DDD Má to ale marný. Kdo chůdy jednou zkusí, těžko se bude vracet k trampolce a jiným zastaralým udělátkám. Aneb slovy holek: „To je mnohem lepší než tělocvična.“ Je potřeba posunout praktickou gymnastiku do další úrovně. Stiltballové :D

Přejděme dále. Top management soustředění nám jasně naznačil, že s nimi přespávat nebudeme. Dovedně to házely na kapacitu, ale je jasný, že nechtěly narušit koncentraci cvičenkyň :D, tak jsme s Péťou zůstali přes noc v tělocvičně :o( sami :o( s povolením využít gymnastická zařízeníčka a potřeby :o) Dokážete si to představit?
Že máte tělocvičnu s gymnastickou jámou, trampolínama, obručema, míčema, medíkama, hrazdama, kruhama, duchnama a sprchama pro sebe? Byl to ráj :DDDDDDD Ještě teď cítím každý svalík. Mám pocit, že mi vyskočily i svaly na svalech. Tradičně nejhorší silová disciplína bylo vylézání z jámy plné molitanu. Kdo zažil ví, kdo ne, je to fakt fuška. Dokonce se nám podařilo vymyslet a prakticky vyzkoušet další týmovku do našeho rozsáhlého repertoáru.

Před spaním jsme dali pár partiček modifikovaného bangu a pak už jsme se těšili na ráno, neboť mě celou noc znásilňoval nějaký potulný komár. A Péťa byl nervózní z venkovního košíku, který v prudkém větru rachtal.

Ráno holky dorazily o půl hoďky dřív. Naštěstí jsme už měli víceméně uklizeno. Takže jsme si s prnďatama zahráli vybiku s několika overbally. Byla to legrace, akorát ta výdrž už není taková, jaká by měla být. No a pak přišlo peklo. Skoro hodinová gymnastická rozcvička. Ještě, že jsme zvyklí být za totální lemry, jinak bychom se cítili asi méněcenně. Mezi čtyřiceti holkama v provazu, dvě hekající devadesátistupňová áčka. Opravdu, radost pohledět :D Určitě se ale nedá odepřít účinek tak účinné rozcvičky. Mám vystaráno do podzimu, než opět začneme saltit v tělocvičně. Zrovna přemýšlím, jestli by do té doby nepomohlo zalít se celý do sádry. Třeba ta poškození srostou :D

Po rozcvičce se nejstarší a nejvíc nejmladší holčiny přesunuly na chůdy a chůdičky. Na výsledek mrkněte do galerky. Některé fotečky bych definoval jako milé. Po odskákání jsme se pobalili a vyrazili ještě na průzkumnou cestu k nedalekému Kokotskému prameni (tak se skutečně jmenuje a leží v Kokotsku, v Kokotském lese u Kokotských rybníků). Než si začnete myslet něco o sprosťákách, mrkněte nejdřív do mapy ;o) Při této příležitosti bych rád vypíchl nově vybudovanou a zatím neponičenou naučnou stezku Kokotskem, ideální procházka
pro partičky i rodinky. K prameni Vás však nezavede :(

Pro dnešek vše, na další akcičce ahoj.

Luky
 
 
Fotogalerka: http://sportinesscz.rajce.idnes.cz/…stu_u_Plzne/